První chráněná dílna

Jak jsme zakročili

Na obcházení zákona o veřejných zakázkách společností První chráněná dílna upozorňujeme už od roku 2015. Otevřeně kritizujeme iracionálně široký předmět podnikání a neetické zneužívaní systému pro podporu hendikepovaných pro vlastní byznys.  

Na naše výtky zareagoval nový zákon o zadávání veřejných zakázek z roku 2016, který ruší zneužívané zvýhodnění pro chráněné dílny a určuje zadavateli možnost vyhradit zakázku pouze pro uchazeče se statusem chráněné dílny.

Dále sledujeme aktivity První chráněné dílny v oblasti náhradního plnění, kde společnost pokračuje v kontroverzní obchodní praxi. Zároveň mapujeme podnikatelské aktivity subjektů napojených na zmiňovanou klientelistickou síť.

Vývoj kauzy

Zákonodárci chtěli prostřednictvím zákona o veřejných zakázkách zvýhodnit firmy zaměstnávající alespoň 50 % zdravotně postižených, aby hendikepovaní snadněji získávali práci. Podle téhož zákona platilo, že chráněné dílny měly automatické 15% zvýhodnění pro posuzování cenových nabídek v podlimitních veřejných zakázkách. To v praxi znamenalo, že zákon umožnil chráněným dílnám nepředložit v soutěži nejvýhodnější nabídku, a přesto vyhrát.

Znění tohoto zákona umožňovalo společnosti První chráněná dílna postupně získávat stovky veřejných zakázek. Společnost se ale neomezovala na tradiční dodávky, kde je možné naplno zapojit zdravotně postižené osoby, ale hlásila se prakticky do všech odvětví – od dodávky traktorů, plicní ventilace, ocelových svodidel či odvozu kamence. Z registru smluv lze vyčíst, že za dobu jeho fungování (tedy od června 2016) dosahují smluvní částky První chráněné dílny minimálně 650 milionů, což ji řadí mezi významnější dodavatele veřejných zakázek.

První chráněná dílna mnohokrát stavěla zadavatele do situace rukojmího, který mohl jen nečinně přihlížet, když se tato společnost přihlásila do výběrového řízení. Na výsledném dodání zboží, služeb či stavebních prací se přitom hendikepovaní nepodíleli vůbec nebo jen minimálně, což jistě nebyl úmysl zákonodárce.

V roce 2016 vešla v platnost novela zákona o veřejných zakázkách, která 15% zvýhodnění chráněných dílen ve výběrovém řízení zrušila. To však tuto společnost nezastavilo v jejím fungování – díky svému statusu chráněné dílny může zajišťovat také tzv. náhradní plnění pro některé zaměstnavatele: Podle zákona jsou všechny firmy, které zaměstnávají méně než 4 % zdravotně postižených osob a disponují více než 25 zaměstnanci, povinny čerpat náhradní plnění zakoupením produktů nebo služeb od společností, ve kterých podíl osob se zdravotním postižením přesahuje 50 %. Pokud tak neučiní, musí do veřejného rozpočtu odvést určenou částku podle velikosti podniku či instituce.

První chráněná dílna tohoto zákona využívá v rozličných dodávkách pro státní instituce, které opět v masivní míře plní subdodavatelsky nebo formou tzv. přefakturace: Chráněná dílna v tomto případě nakoupí od standardního dodavatele určité zboží, které obratem a za zvýšenou cenu dodá objednateli. Opět tedy zneužívá status chráněné dílny nikoliv pro aktivní začleňování hendikepovaných do pracovního systému, ale pro budování byznysu a také pro formální splnění dodávky náhradního plnění.

Poslední měsíce vnesly nové světlo i do byznysu majitele společnosti Tomáše Horáčka, který se už dávno neomezuje pouze na První chráněnou dílnu. V létě 2018 se uskutečnily razie na šedesáti místech v ČR kvůli podezření z korupce a manipulace se zakázkami ve zdravotnictví. Ukázalo se, že Horáček je napojený na společnost HTS Corporate Groupe, která zastřešuje „schránkové společnosti“ – firmy, které mají jen virtuální sídlo, a nemají žádné zaměstnance ani webové stránky. Veřejné zakázky od těchto společností byly až o třetinu předražené a nemocnice i VZP od nich přesto nakupovaly.