Druhý nejbohatší Čech, majitel agrochemického holdingu Agrofert, který v roce 2011 vstoupil do politiky s vlastním hnutím ANO 2011. Tento oligarcha slovenského původu v roce 2013 koupil mediální dům MAFRA, v lednu 2014 se po úspěchu v podzimních volbách stal ministrem financí. Na podzim 2017 byl jmenován předsedou vlády. V osobě Andreje Babiše se snoubí obrovský střet zájmů a jeho politickou dráhu lemují kauzy povětšinou navázané na jeho podnikatelskou činnost a majetek – Čapí hnízdo, nesrovnalosti v příjmech a daních, „lex Babiš“ nebo majetkové vazby k holdingu Agrofert – všechno pozorně a vytrvale monitorujeme.
Číst více
Babiš zakládá iniciativu „Akce nespokojených občanů“
vznik politického hnutí ANO 2011
Babiš kupuje vydavatelství MAFRA
ANO má druhou největší podporu ve volbách do Poslanecké sněmovny
Babiš se stává místopředsedou vlády a ministrem financí
státní zastupitelství přijalo oznámení na dotační podvod v kauze Čapí hnízdo
odhalení nesrovnalostí v příjmech a podezření z krácení na daních
novela zákona o střetu zájmů alias „lex Babiš“
OLAF zasílá závěrečnou zprávu ze šetření podnětu na Čapí hnízdo
zjišťujeme nesrovnalosti v oblasti systemizace a také fakt, že Babiš pořád ovládá Agrofert
IMOBA vrací dotaci za Čapí hnízdo
podali jsme první podnět v souvislosti se střetem zájmů
Podán druhý podnět v souvislosti se střetem zájmů k Evropské komisi
Agrofert holding kupuje Bauer media
Jako jedni z prvních jsme již v roce 2015 upozorňovali, že Čapí hnízdo splňuje všechny náležitosti dotačního podvodu a zasazovali jsme se o to, aby byla kauza řádně prošetřena. V roce 2018 jsme také poukázali na to, že Babišova vláda bez důvěry propustila v rámci systemizace mnohem více úředníků, než oficiálně uvádí.
V posledních měsících se nejintenzivněji věnujeme otázce, zda je Andrej Babiš pořád ovládající osobou holdingu Agrofert. Dle našich zjištění ve slovenském Registru partnerů veřejného sektoru tomu tak skutečně je. Na začátku srpna 2018 jsme podali podnět k českým úřadům ohledně obcházení zákona o střetu zájmů v souvislosti s vlastnictvím médií.
Nyní připravujeme druhý podnět, který tentokrát poputuje k Evropské komisi. Cílem bude přezkoumat, zda Agrofert může pobírat miliardové evropské dotace, pokud je Andrej Babiš stále jeho ovládající osobou.
Od počátku Babišova politického angažmá veřejnost sleduje střet zájmů, ve kterém se podnikatel ocitá. Odstartovalo to debatu nad zákonem, který střet zájmů ošetřuje, a začala se připravovat jeho novela.
Od roku 2015 čelí Andrej Babiš podezření v kauze Čapí hnízdo. V této kauze měli zaměstnanci firem Andreje Babiše vyčlenit jednu společnost tak, aby se stala malou či střední firmou a dosáhla na dotace z EU, konkrétně na sumu okolo 50 milionů Kč. Po získání těchto peněz se po nějaké době zmíněná „malá“ firma znovu začlenila do Babišových společností. Jako jedni z prvních jsme poukazovali na to, že kauza Čapí hnízdo tak naplňovala veškeré znaky dotačního podvodu. Po pečlivé analýze jsme apelovali na Andreje Babiše, aby podal dostačující objasnění situace. Případ řešil Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) a v současné době ho zpracovávají také čeští vyšetřovatelé. „Malá“ společnost IMOBA, která dotaci inkasovala, celou částku vrátila v červenci 2018. Ovšem s dovětkem, že navrácením financí nepřiznávají jakékoliv pochybení v dotačním procesu.
V lednu 2017 musel Andrej Babiš vysvětlovat, kde vzal téměř 1,5 miliardy korun na nákup dluhopisů Agrofertu, jelikož mu podle daňových přiznání v době nákupu chybělo téměř 150 milionů korun.
Záhy vstoupila v platnost novela zákona o střetu zájmů, známá také jako „Lex Babiš“. Podle této novely nemůže určitá část veřejných funkcionářů vlastnit média ani společnosti, v nichž drží členové vlády alespoň čtvrtinový podíl, nemohou obdržet nenárokové dotace a investiční pobídky a také se nemohou účastnit veřejných soutěží. Novelu jsme ale kritizovali jako nedostatečnou, protože v ní chybí například zavedení otevřených rejstříků – což se aktuálně ukazuje jako relevantní kritika.
Andrej Babiš se ještě v roce 2017 rozhodl vložit určené společnosti do dvou svěřenských fondů, čímž údajně přestal být přímým vlastníkem koncernu Agrofert a navázaných médií. V tříčlenné radě svěřenských fondů na majetek dohlíží mimo jiné například Babišova manželka Monika.
V květnu 2018 jsme poukázali na to, že vláda bez důvěry propustila mnohem více úředníků, než uvádí, a tedy že je neochránil ani služební zákon, který měl politicky motivovaným vyhazovům zabránit. Podle vlády bylo zrušeno 23 služebních míst, podle Transparency se ale systemizace dotkla nejméně 37 vysokých úřednických pozic představených ve služebním poměru.
V červnu 2018 jsme odhalili, že ve slovenském Registru partnerů veřejného sektoru je Andrej Babiš, předseda vlády ČR, stále uveden jako ovládající osoba společnosti Agrofert a.s. Na začátku srpna 2018 jsme proto podali podnět k českým úřadům ohledně obcházení výše zmiňovaného zákona o střetu zájmů v souvislosti s vlastnictvím médií. Nyní připravujeme další podnět, tentokrát k Evropské komisi, aby přezkoumala nárok Agrofertu na miliardové evropské dotace.
Ve středu 19. září 2018 jsme odeslali druhý podnět spolu s otevřeným dopisem, které jsou adresovány Generálnímu ředitelství Evropské komise pro regionální politiku (DG Regio) a Generálnímu ředitelství pro zemědělství (DG Agriculture).
Andrej Babiš se proti podnětům TI ohradil s tvrzením, že se jedná o „účelovou kampaň, udavačství a lží“. Načež mu sekretariát Transparency International sídlící v Berlíně jasně vzkázal, že česká pobočka jedná v případě obchodních zájmů premiéra ČR nezávisle a objektivně.
Na základě podnětu Transparency International Česká republika začíná Evropská komise šetřit střet zájmů Andreje Babiše. Na jednání Rozpočtového výboru Evropského parlamentu, které se konalo ve čtvrtek 27. září 2018, se poslanci ptali na podnět TI a aktuální stav prověřování této kauzy.
Následně 25. října 2018 v rámci jednání Evropského parlamentu ve Štrasburku irský eurokomisař Paul Hogan potvrdil, že Evropská komise koordinuje vyšetřování v rámci DG Regio (Generální ředitelství Evropské komise pro regionální politiku), DG Agriculture (Generální ředitelství pro zemědělství), DG EMPL (Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování) a DG Budget (Generální ředitelství pro správu rozpočtu Evropské unie).
Paul Hogen dále uvedl, že Evropská komise zkontroluje veškeré nevyčerpané prostředky ve spojitosti holdingu Agrofert v souvislosti s čerpáním evropských dotací, a to v souladu s novým finančním nařízením EU, které v případě střetu zájmů nyní zahrnuje také členy rodiny. Pokud byly některé z finančních prostředků vyplaceny neoprávněně, bude Evropská komise požadovat, aby byly vráceny do rozpočtu EU.
Městský úřad v Černošicích 21. ledna 2019 na základě srpnového podnětu Transparency International (TI) rozhodl, zda premiér České republiky spáchal přestupek a je ve střetu zájmů vzhledem k ovládání médií prostřednictvím holdingu Agrofert. Rozhodnutí černošického úřadu je nyní neveřejné. Výše vystavené sankce zatím není oficiálně známa, deník Právo však přišel s informací, že by se mělo jednat o 200 tisíc Kč (nejvyšší možná sazba je 250 tis. Kč). Andrej Babiš se odvolal prostřednictvím svých právníků, Černošice již oznámily, že neshledaly důvod pro změnu rozhodnutí a případ předaly vyšší instanci – Středočeskému kraji.
